Zpravodaj Klubu 23/17

Dvacáté třetí číslo Zpravodaje Klubu informuje o průběhu prvních tří schůzí Poslanecké sněmovny a o 11. schůzi Senátu.

Jednání Poslanecké sněmovny

Od 20. listopadu tohoto roku proběhla v již třetí schůze Poslanecké sněmovny. Většinovým předmětem prvních dvou schůzí byly nezbytné základní a procedurální otázky, bez kterých by sněmovna nemohla fungovat. Na samém začátku museli nově zvolené poslankyně a poslanci složit slib, neboť jeho nesložení (či složení s výhradou) by znamenal automatický zánik jejich mandátu. Po této ceremonii následovala v dalších dnech volba předsedy Poslanecké sněmovny a místopředsedů PS. S ohledem na výsledky voleb do Poslanecké sněmovny se předsedou PS stal Radek Vondráček z hnutí ANO. Za ČSSD je místopředsedou Poslanecké sněmovny Jan Hamáček. Volbou nejvyšších orgánů sněmovny však úvodní schůze nekončily, neboť nová sněmovna musela rozhodnout o dalších závažných věcech, například o počtu stálých komisí, o kterých se sice nemluví tak často v médiích, ale které mají nesporný kontrolní význam (např. komise k činnosti FAU, BIS, či GIBS). Zahajovací schůze PS musely rovněž rozhodnout, kdo bude svolávat jednotlivé výbory k jejich prvnímu jednání, neboť orgány minulých výborů zanikly spolu s mandáty bývalých poslanců.

Všechny výše uvedené informace (a mnoho dalších) jsou uvedeny v jednacím řádu Poslanecké sněmovny, který je na rozdíl od jednacích řádů zastupitelstev schválen zákonem. Jde o zákon č. 90/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Až na třetí schůzi, která proběhla dne 5. prosince se Poslanecká sněmovna zabývala návrhy zákonů. Na programu bylo 1. čtení státního rozpočtu, o kterém rozhoduje jen PS a nikoliv Senát. Prvním „běžným“ zákonem byla novelizace zákona o léčivech (ST 5), která se týkala transpozice evropského práva. Šlo o vládní návrh, který předkládala ještě současná vláda B. Sobotky. Další schůze PS se uskuteční od 12. prosince a bude především ve znamení státního rozpočtu.

Poslanecký klubu ČSSD má 15 členů, z nichž jsou 4 osoby stále ještě do 13. prosince ve funkcích předsedy vlády, resp. ministrů (vnitra, zahraničí a legislativy, LP a RP). Proto dnes nelze ještě úplně informovat o tom, jakého zástupce má ČSSD v jednotlivých výborech PS, neboť zmíněné 4 osoby si z důvodu výkonu své funkce ještě výbory vybrat nemohly. Člen vlády coby poslanec nemůže být členem žádného z výborů, což je rovněž stanoveno v jednacím řádu. Z těchto důvodů Vás informujeme o našich zástupcích ve výborech až po 13. prosinci. Na základě politických dohod bude mít ČSSD jen jednoho předsedu výboru, kterým má být současný ministr zahraniční L. Zaorálek.

11. schůze Senátu

I když Poslanecká sněmovna v tomto volebním období teprve začíná svou činnost, schůze Senátu pokračují i nadále. Na programu má Senát v této době záležitosti, ke kterým nepotřebuje nezbytně součinnost Poslanecké sněmovny. Na programu tak jsou především informace o evropské legislativě, vlastní zákonodárná iniciativa senátu či rozhodování o peticích, kterých je vždy poměrně hodně. Jedenáctá schůze Senátu byla v tomto ohledu zvláštní tím, že kromě zmíněných senátních tisků, ke kterým není potřeba součinnost PS, rozhodoval Senát rovněž o novele ústavního zákona o bezpečnosti České republiky, který schválila ještě „stará“ Poslanecká sněmovna. Pokud by Senát tuto novelu schválil ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, pokračoval by návrh zákona k prezidentovi. Ústavní zákony totiž na rozdíl od „běžných, či jednoduchých“ zákonů takříkajíc nepadají pod stůl. Senát však předmětný návrh ústavního zákona neschválil.

Poměrně důležitou právní úpravou, kterou se Senát zabýval, a která má nepřímý dopad rovněž na územní samosprávy, byl senátní návrh novely zákona o léčivech, podle které má dojít k odložení elektronických receptů, které mají být plošně zavedeny již od 1. ledna 2018. Státní ústav pro kontrolu léčiv v této otázce vydal prohlášení, že se elektronické recepty v této lhůtě plošně zavést nepodaří. Návrh Senátu bude nyní zaslán do PS, která by o něm teoreticky mohla rozhodnout na své další schůzi, která se koná od 12. prosince. Tato varianta je však velmi nepravděpodobná. Dále Senát rozhodoval rovněž o novele zákona o EET, podle které by příkladně poskytovatelé sociálních služeb nemuseli EET používat, či o novele volebního zákona, podle kterého by volby do Senátu měly být jen jednokolové. O všech schválených návrzích Senátu bude rozhodovat nová Poslanecká sněmovna. Pevně věřme tomu, že ač v Poslanecké sněmovně nemáme (na rozdíl od Senátu) tak početné zastoupení, že přeci jen bude ČSSD i zde viditelná.