Zpravodaj Klubu č. 25

Ve dnech 10. až 12. listopadu se uskutečnila již čtvrtá česko-německá konference komunálních politiků z obou zemí. Tématem konference byly „Aktuální výzvy měst a obcí ČR a SRN“, které představovaly financování komunální sféry, sociální bydlení a sociální začleňování.

4. česko-německá konference

Ve dnech 10. až 12. listopadu se uskutečnila již čtvrtá česko-německá konference komunálních politiků z obou zemí. Tématem konference byly „Aktuální výzvy měst a obcí ČR a SRN“, které představovaly financování komunální sféry, sociální bydlení a sociální začleňování.

Financování komunální sféry

O českém modelu financování územní samosprávy hovořil předseda Klubu S. Mrvka, za německou stranu se tohoto témata ujal předseda Svazu měst a obcí SRN a starosta Bergkamenu Roland Schäfer

 Z následné diskuse vyplynulo, že v českém systému skutečně chybí konkrétní garance financování, které jsou obvyklé v prostředí SRN. Ve většině spolkových zemí jsou tyto principy součástí zemských ústav a dále jsou propracovány v zemském právu. Český právní řád zatím neobsahuje tzv. princip konexity, který by obcím zaručil, že každá nová kompetence bude doprovázena odpovídajícími finančními prostředky

Rovněž finanční vyrovnání není zatím v českém prostředí využíváno. Jde o institut, který zabezpečí určité finanční prostředky pro obce nad rámec zákonných mantinelů, v českém prostředí především nad rámec rozpočtového určení daní. Finanční vyrovnání však lze využít i v otázkách financování přenesené působnosti. Vyjednáváním finančního vyrovnání jsou v německých zemích pověřeny především komunální svazy s celostátní působností. Věřme, že Svaz měst a obcí ČR, společně se Sdružením místních samospráv tuto myšlenku brzy realizuje

Sociální bydlení

Za českou stranu vystupovali na toto téma hned dva mluvčí, neboť sociální systém v oblasti bydlení je v ČR velmi složitý, neefektivní a do jisté míry „zvláštní“. 

Petr Vícha se věnoval současným problémům spojeným s výplatou nepojistných dávek do bydlení a tzv. ubytovnami ve městě Bohumín, zatímco Karel Goldemund referoval o samotném návrhu zákona o sociálním bydlení. Oba příspěvky tvořily funkční celek a jeden na druhý vhodně navazoval.

 Německé hosty velmi překvapilo současné pojetí trvalého pobytu, kdy osoby nemají povinnost svůj pobyt úředně (či policejně) nahlásit. Rovněž bylo velmi složité vysvětlit, jak někdo může „bydlet“ na ohlašovně obecního úřadu, což je v německém prostředí naprosto nemyslitelné. 

Během prezentace návrhu zákona o sociálním bydlení představil K. Goldemund mimo jiné základní důvody, proč Klub s tímto návrhem nesouhlasí, neboť tento návrh představuje přílišný zásah do ústavně zaručeného práva na samosprávu.

Němečtí kolegové postrádali v diskusi o této připravované právní normě jeho širší dosah, neboť správně pochopili, že se v této podobě bude týkat skutečně pouze sociálně nejslabších vrstev společnosti, zatímco německý model je určený spíše pro střední třídu společnosti SRN. V tomto ohledu, z důvodu konce volebního období, se zřejmě ještě dlouho v ČR nestane nic závratného. 

Sociální začleňování

Posledním blokem programu představovala diskuse o sociálním začleňování. Za českou stranu bylo zvoleno téma sociálního opatrovnictví, které představuje sociální začleňování svého druhu. O zkušenostech města Olomouc hovořil Richard Schwarz

Za německou stranu byla jako téma zvolena aktuální integrace uprchlíků. O zkušenostech z malého města Werther ve spolkové republice Severní Porýní Vestfálsko hovořila jeho starostka Marion Weike. Vystoupení starostky bylo vyvážené a obsahovalo jak příklady pozitivního přístupu vůči uprchlíkům, tak rovněž negativní zkušenosti s nimi, které byly zaznamenány i ve Wertheru. 

V roce 2015 přišlo do SRN více než 1 milion osob, v roce 2016 hovoří statistiky „jen“ o 200 000 osobách, které přicházely do SRN i před rokem 2015 Rok 2015 byl pro SRN zvlášť těžký, integrace zde však probíhá již řadu desetiletí. Z následné diskuse vyplynulo, že rok 2015 je vnímám obecně jako zcela vybočující, a že se již nebude nikdy opakovat. V této souvislosti se hosté ze SRN spíše přikláněli k tomu, že uprchlickou krizi v SRN přeci jen zvládnou, neboť jinou možnost vlastně nemají. 

O příspěvku M. Weike byla vedena zajímavá, nikoliv ale bouřlivá, diskuse, která se rovněž týkala zpravodajství o tomto tématu v českém prostředí, zejména na sociálních sítích. Vyznění posledního příspěvku této konference bylo spíše pozitivní, neboť se paní starostka Weike domnívá, že pokud uprchlíci ve Wertheru skutečně zůstanou, mohou zabránit přílišnému stárnutí populace v této části Německa, a tím se vlastně stát přínosem. Pokud se tedy integrace skutečně zdaří, znělo z úst hostů z obou zemí. Naivní, či příliš vstřícní, však nebyli ani čeští ani němečtí zástupci územní samosprávy.